Pořídili jste dětem menší nadzemní zahradní bazén, který byste rádi na konci koupací sezóny zazimovali a uváděli jej opět do provozu v teplém období roku? Pořizovací cena těchto nádrží, a to i s příslušenstvím, není vysoká a tím pádem se bazény stávají dostupnějšími i v rodinách s nižšími příjmy. Možná vás v tuto chvíli zarazí myšlenka, jak to bude se samotným provozem bazénu, a zda by nebylo možné nějakým způsobem tyto náklady snížit na minimum, aby se vám koupání na zahradě nepřestalo líbit a byli jste si vědomi, že váš rodinný rozpočet nebude ohrožen.
Jisté řešení by tu bylo – solární plachta. Teď se jistě zamyslíte nad tím, že výraz „solární“ bude přispívat k ohřevu vody a ke snížení výdajů za vytápění, což může být do jisté míry pravda, ale v této souvislosti jde spíše o izolační vrstvu, která snižuje rychlost ochlazování vody, nežli o solární ohřev. Máme však na mysli jinou úsporu – docela nenápadnou, ale velmi zásadní – odpařování vody.
Každý den se z bazénu o průměru čtyři metry (což je obvyklý rozměr malých nadzemních nádrží) vypaří do ovzduší přibližně 65 litrů vody. Záleží samozřejmě na venkovní teplotě a vlhkosti vzduchu, ale plus mínus je toto číslo správné, uvažujeme-li průměrné hodnoty. Budete-li mít na zahradě bazén v provozu (na koupání) pět měsíců, což je od května do září, za tu dobu se odtud vypaří přibližně deset kubíků vody, kterou musíte do bazénu doplnit. A při ceně vodného a stočného se dostáváme na částku cca 1200 Kč.
Bude-li bazén takto v provozu po dobu pěti let, půjde o úsporu šest tisíc korun, a při odečtení pořizovací ceny solární plachty zhruba o tisíc korun méně. Jde tedy o úsporu poměrně výraznou, která navíc nevyžaduje žádnou fyzickou námahu ani další znalosti a dovednosti. Životnost plachty je pochopitelně mnohem delší, pět let jsme tu uváděli pouze jako názorný příklad pro matematický výpočet.
